Bakalářská práce: Historie tisku map


  1. Domů

  2. Úvod

  3. Tiskové techniky

  4. Nejstarší způsoby tisku

  5. Mapy našeho území

  6. Reprodukce technických map velkých měřítek

  7. Závěr

  8. Literatura


5. Mapy našeho území

Naše historické země - tj. Čechy a Morava, byly poprvé schematicky zakresleny i s ostatními zeměmi Evropy na mapě Ptolemaiově ve 2. století n. l. Dále byly vytvořeny mořeplavecké mapy atd. První mapou na našem území byla Klaudyánova mapa.

Klaudyánova mapa

Nejstarší dochovanou mapu Čech sestavil v r. 1518 mladoboleslavský lékař Mikuláš Klaudyán. Zachoval se pouze jediný výtisk, který je uložen v litoměřickém archívu. Vyřezána byla v Nürnbergu do dřeva (r. 1517) a tištěná o rok později, řezbářem byl pravděpodobně Ondřej Košický. Mapa je měřítka cca. Rozměr originálu je 64 × 126 cm. Z této plochy samotná mapa zaujímá pouze spodní třetinu. Na horní části díla je zobrazen český a uherský král Ludvík Jagellonský se znaky zemí, jímž vládl. Ve střední části je zobrazena alegorie spravedlnosti a poměrů v tehdejších Čechách s heraldickou výzdobou se znaky nejvyšších zemských hodnostářů a s erby měst Prahy, Kutné Hory a Žatce. Spodní část díla obsahuje mapu Čech s jižní orientací s měřítkem 1 : 637 000. Rozměr této mapy je 45 × 55 cm. Tato mapa je orientována k jihu a má bohatou mimorámovou výzdobu (obr. 13) [6, 7, 8, 12].

Obr. 13 Klaudyánova mapa [12]

Crigingerova mapa Čech

V roce 1568 byla vydána mapa Čech vyhotovená Johannem Crigingerem. Obsahuje zákres 224 měst a obcí v přibližném měřítku 1 : 683 500. Znázorňuje podrobnější výškopis, pro jehož vyjádření byla použita "kopečková metoda" v porovnání s Klaudyánovou mapou Čech. Kolik map Criginger navrhl a nechal rýt, není přesně známo. Nejvíce pozornosti vzbudila díla, která uvedl ve svém atlase " Theatrum orbis terrarum" antverpský kartograf Abraham Ortelius, jedná se o Crigingerovu mapu Čech, mapu Saska a Durynska. Tato mapa Čech tvoří dodnes důležitou součást vývoje mapového zobrazení našich zemí [6, 7, 8, 10]. Celá rytina má rozměry 510 × 340 mm. Plocha, kterou zaplňuje vlastní mapa, má tvar oválu, jehož osy mají rozměry 486 mm a 412 mm. Kartometrickým vyhodnocením bylo určeno měřítko mapy, jeho hodnota je 1 : 683 500. Ovál je na východě a západě doplněn o polokruhové výběžky. Zbývající plocha je ve všech čtyřech rozích vyplněna rytinami, které zobrazují mužské postavy a erbovní znaky Čech, Moravy, Slezska, Horní a Dolní Lužice. Na horní hraně ornamentálního rámu je zobrazen v malékruhovém rámečku medailon s profilem císaře Rudolfa II [6, 7, 8, 12].

Aretinova mapa Čech

Pavel Aretin se narodil v Uherském Brodě kolem roku 1570. Aretin se sám prohlásil pouze za vydavatele třetí mapy Čech, autor samotného mapového podkladu není dosud znám. Mapa byla vytvořena na základě skutečného měření, pravděpodobně se jednalo o výsledky měření zemského měřiče Šimona Podolského. Za Aretinova života vyšla mapa ve dvou vydáních pod názvem "Regni Bohemia nova et exacta descriptio"; první vydání bylo vytištěno pomocí měděných desek o rozměrech 766 × 574 mm. Podle mílového rámce mapy lze určit měřítko mapy, které je 1 : 504 000. Aretinova mapa je první mapou, ve které se objevily hranice politického rozdělení země, je tu zakresleno celkem 15 krajů. (obr. 14) [6, 7, 8, 12].

Obr. 14 Aretinova mapa [13]

Fabriciova mapa Moravy

Fabriciova mapa Moravy Pavel Fabricius se narodil roku 1519 v Lubáni v Horní Lužici. Jedním z důvodů vzniku mapy Moravy bylo neustále hrozící nebezpečí ze strany Turecké říše. Fabriciova mapa je vytištěna na šesti mědirytinách a její celkový formát je 946 x 846 mm, jméno rytce není známo. Měřítko je přibližně 1 : 288 000. Rámec Fabriciovy mapy je rozdělen po 5´ ve směru poledníků i rovnoběžek. Mapa se zachovala v několika kopiích, nejznámější z nich je Orteliova kopie. Další známá kopie Fabriciovy mapy vznikla roku 1585, kterou pořídil Gerhard Mercator a zařadil ji do třetí části Mercatorova atlasu [8, 10, 12].

Komenského mapa Moravy

Jan Amos Komenský se narodil na Uherskobrodsku roku 1592. Mapa vznikala deset let, během nichž bylo nashromážděno velké množství materiálu. Původně měla být součástí rozsáhlého díla o moravských dějinách "Moravské starožitnosti". O tom, jak vypadala Komenského původní kresba, není nic známo, mapu známe z nejstarší tištěné verze, která pochází od A.Goose z Visscherovy amsterdamské dílny. Goosova mědirytina má formát 544 × 422 mm. Tištěná mapa má obdélníkovou síť, ze které je odvozeno měřítko sítě 1 : 480 000. To se liší od měřítka samotné mapy, které je 1 : 530 000. Rozdíl vznikl dodatečným dokreslením sítě. O Komenského mapu byl v tehdejší válečné době velký zájem, proto existuje několik kopií. Mezi známé patří amsterdamská kopie Judoca Hondia a následně kopie Viléma Blaeua. V českých zemích vyšla Komenského mapa až po jeho smrti s titulem " Moraviae olim regnum nunc marchionatus". V důsledku protireformační politiky na ní není uvedeno Komenského jméno (obr. 15) [8, 10, 12].

Obr 15 Komenského mapa Moravy [12]

Helwigova mapa Slezska

Martin Helwig se narodil v Nise 5. listopadu 1516. Mapa byla vyřezána do dřeva H. Kronema a zhotovila ji tiskárna Jana Creutzigera v Nise. Tisková deska byla zhotovena ze dvanácti částí, z nichž pouze čtyři připadly na mapovou část a ostatních osm na výzdobu, kterou tvoří 28 znaků slezských knížectví. Mapa byla vytvořena dřevorytem. Originál mapy se nedochoval. Kopií Helwigovy mapy je několik, mezi nejvýznamnější patří kopie, kterou do svého díla "Theatrum orbis terrarum" začlenil Abraham Ortelius, další známé kopie jsou od Gerharda de Joda a Gerharda Mercatora (obr. 16) [8, 10, 12].

Obr. 16 Helwigova mapa [12]

Müllerova mapa

Jan Kryštof Müller se narodil 15. března 1673 v předměstí Norimberku. Mapa byla vyhotovena v měřítku 1 : 450 000. Roku 1708 byla Müllerovi svěřena tvorba velké mapy Uher v měřítku 1 : 550 000, která měla být vydána nákladem uherských stavů. Po mapě Uher následovala mapa Moravy a po dokončení tohoto díla následovala tvorba mapy Čech. Po několika mapování byla mapa dokončena roku 1722. Jejích 25 dílů lze sestavit do obdélníku, jehož rozměry jsou 2822 × 2403 mm, jednotlivé sekce mají rozměr 557 × 473 mm; spojením dílů vznikne největší historická mapa Čech. Měřítko mapy bylo určeno porovnáním délky obrazu 1 české míle s její skutečnou hodnotou; jeho zaokrouhlená hodnota je 1: 132 000. Měřítko přehledného listu, který je k mapě přiložen, je přibližně 1 : 649 180 [8, 10, 12]. Spojením 25 dílů vznikne impozantní obraz, který je v rozích opatřen výzdobou vyrytou podle předloh českého malíře Václava Vavřince Reinera. Výzdobu vytvořil augšpurský rytec Jan Daniel Herz. Díky Reinerovu dílu patří Müllerova mapa k nejbohatěji a po výtvarné stránce nejkvalitněji zdobeným mapám 18. století. Müllerova mapa je zasazena do rámce, u kterého je použita obdélníková síť s délkově zachovanou 50 rovnoběžkou, tímto rámcem byla mapa opatřena ale až později. Důležitou součástí mapy je rozdělení země na 12 krajů, které byly zavedeny v roce 1714 [8, 10, 12].