Stabilní katastr - úvod
Úvod || Kartografické zobrazení || Geodetické základy || Klad mapových listů || Měřické práce || Zpět historie
Stabilní katastr
Prováděné pozemkové úpravy způsobovaly, že daňová břemena nemohla být stejnoměrně rozvrhována. Příčina byla v tom, že se používalo málo kultur a pozemky nebyly správně utříděny. Jinou příčinou bylo, že katastr nebyl doplňován změnami kultur. Znovu se objevila snaha získat dobrý měřický podklad pro spravedlivější rozdělování pozemkové daně. Dvorská komise ve Vídni dala po dlouhých studiích a zkouškách soustavně zaměřit - jednu čtvereční míli pozemků mezi Modlingen a Brunnen u Vídně, aby tak získala zkušenosti pro vydání měřického návodu.

Triangulační práce začaly v květnu r. 1817, podrobné měření v červnu téhož roku a již koncem listopadu bylo zaměřeno 7536 dolnorakouských jiter. To byly velmi povzbudivé výsledky, které vedly k vydání císařského patentu ze dne 23. prosince 1817 císařem Františkem I. V něm byly obsaženy zásady pro založení nového katastru daně pozemkové, které se již opíraly o vědecké poznatky.

Snaha po vybudování nového dokonalého pozemkového katastru byla zvláště podporována stoupajícími požadavky státu a nerovnoměrností ve zdanění poplatníků podle dosud používaných katastrálních údajů z dřívějších katastrů. Ty byly spíše jen soupisy a popisy osedlostí a pozemků. Nemalý vliv na měření pro stabilní katastr měly i nevalné výsledky prvního vojenského mapování (josefského), provedeného na podkladě Mullerovy mapy nedostačující přesnosti a získané navíc nesprávným postupem z "malého do velkého". Druhé vojenské mapování bylo totiž vzorným využitím právě pořízeného polohopisu kastastrální mapy v měřítku 1 : 2880 správným postupem zmenšení do měřítka 1 : 28 800. Potvrzuje to i okolnost, že řízení katastrálního mapování bylo ve svých počátcích prakticky téměř úplně v rukou vojenských osob.
Patent obsahoval ustanovení o zaměření všech pozemku hospodářsky obdělávaných i neobdělávaných, a to:

a) geometrickým zaměřením, zobrazením. sepsáním a popsáním,
b) rozlišením pozemků podle kultur a užívání
c) vtříděním plodných pozemků do jakostních tříd bez ohledu na to, zda jde o pozemky panské nebo selské.

Dobré zkušenosti a zásady z Josefského katastru byly pro stabilní katastr převzaty a je možno říci, že se mnohé dochovaly až dodnes.
Měření pro stabilní katastr bylo provedeno ve všech zemích rakouských, nikoli však uherských (v Uhrách, Sibiňsku a Charvátsko-Slavonsku), kde byla šlechta proti založení stabilního katastru.
Skok na začátek