Po vytvoření více modelů s různým stupněm generalizace jsem dospěl k názoru, že modely tvořené pouze ze zesílených vrstevnic se většinou vyrovnají modelům tvořeným z kvalitnějších podkladů a většího množství dat, např. ZABAGED. Myslím, že je to způsobeno tím, že krajina zobrazená v měřítku 1:10 000 a menším je již tak generalizována, že její terén je jednoduchý a skládá se pouze z hladce navazujících ploch. Dalším faktorem je také subjektivní pohled na model, kdy pozorovatel nemá motivaci si model podrobněji prohlížet, protože podrobnější model by musel zobrazovat kromě dat geografických také další data, např. zobrazení budov. Naopak pro pozorovatele je daleko atraktivnější celkový pohled z výšky, kdy si může krajinu prohlédnout z ptačí perspektivy.
Jako výsledek své práce jsem vytvořil několik modelů. Některé pohledy na tyto modely si lze prohlédnout v obrazové příloze. Jednak je to několik modelů orientačních map a dále několik modelů Základní mapy ČR. Vytvořil jsem model jednoho listu ZM50 vektorizováním obrazu RZM50, kterou jsem následně použil i jako texturu. Obdobným způsobem jsem vytvořil model mapového listu RZM25. Poté jsem vytvořil model sestavený ze šesti mapových listů ZM10, na které jsem jako texturu použil jednak ortofoto, dále pro porovnání naskenovaný obraz analogové mapy a obraz RZM. Výsledky procesu automatické vektorizace obrazu RZM nebyly tak dobré, protože digitální data jsem dostal příliš pozdě a program byl již optimalizován pro práci s papírovou mapou ZM10.
Při zobrazení modelů jsem zjistil, jak je důležité správné nasvícení modelu. Je to jednak intenzita, ale hlavně správné umístění světelného zdroje. Při dobrém umístění světelného zdroje vzniknou velice pěkné stíny, které velmi zvyšují reálnost krajiny.