• úvod
• kontakty
• bibliografie
• e-kapitoly
• aktuality
• výzkum
• odkazy
• výuka
• metodika

Průzkum znalostí a dovedností odborných pracovníků v oborech nových medií

Průzkum je první fází projektu Nová media ve vědě a výzkumu, jehož řešitelem je Fakulta stavební ČVUT v Praze, její Katedra společenských věd a Laboratoř obrazových technologií. Projekt vytváří výukový program, který vzdělává vědecké pracovníky v oblasti nových médií jako je digitální fotografie, tvorba audiovizuálního snímku, počítačová grafika, práce s webem apod.. Smyslem projektu je vytvořit vzdělávací koncept, který by položil základ vizuálně komunikačního vzdělávání odborných pracovníků v co nejširším měřítku. Vzdělávací program bude vytvářen a pilotně ověřen na Fakultě biomedicínského inženýrství na Kladně, která je součástí ČVUT a na univerzitě Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, kde byl také tento průzkum zadáván. Cílem průzkumu je zjistit vztah vědeckovýzkumných pracovníků, doktorandů a posluchačů magisterského studia k oborům nových medií, jejich znalosti v těchto oborech a potřeby jejich dalšího vzdělávání.

1. Složení dotazované skupiny

2. Vztah odb. a věd. pracovníků k digitální fotografii

3. Vztah odb. a věd. pracovníků k audiovizuální tvorbě

4. Vztah odb. a věd. pracovníků k tvorbě webu a k práci s webem

5. Vztah odb. a věd. pracovníků ke grafické práci s odborným textem a s prezentačním materiálem

1. Složení dotazované skupiny

Dotazník byl vyplněn celken 181 rspondenty, z toho své údaje poskytlo 102 dotázaných z Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT v Kladně a 79 z Filozofické fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně. 68 dotázaných pracuje v oblasti humanitních věd, 62 v oblasti techniky a 51 v oblasti přírodních věd. Přitom zhruba 21% dotázaných techniků přiznává přesah své odbornosti do přírodních věd a téměř shodně okolo 19 % procent přírodovědců do oblasti technických věd. Základním výzkumem se většinově zabývá 42% dotázaných a 58% aplikovaným výzkumem. V oblasti humanitních věd je převaha odborníků zapojených v záklaním výzkumu a v oblasti technických a přírodních věd naopak. 37% dotázaných byly studenty magistertského sdtudia a 15% studenty doktorského studia. Akademičtí pracovníci s praxí 1–5 let se na skupině respondentů podílí 8%, akademičtí pracovníci s praxí 5–10 let 14%, akademičtí pracovníci s praxí 10–20 let 20% a akademičtí pracovníci s praxí více než 20 let 6 %.

2. Vztah odborných a vědeckých pracovníků k digitální fotografii

Druhá část dotazníku je věnována oblasti fotografie. Obsahově se dělí do tří sekcí. První část (otázky 2.1.1 – 2.1.4) zjišťuje, jak široce a jakým způsobem odborní pracovníci různých odvětví fotografii ve své odborné praxi využívají. Otázky druhé části (2.2.1 – 2.2.9) se zaměřují na fotografickou vyspělost respondentů, zkoumají jejich fotografické znalosti a dovednosti. Snaží se rovněž identifikovat eventuelní potřeby dalšího fotografického vzdělávání odborníků s ohledem na způsob, jakým fotografii využívají. Poslední část průzkumu (otázky 2.3.1 – 2.3.7) zjišťuje, jaký význam respondenti fotografii přikládají ve sféře života společenského i odborného.

Rozbor skupiny dotázaných prokázal, že se podařilo oslovit vyrovnaný vzorek respondentů, který odpovídá odbornému i věkovému složení cílové skupiny.

2.1.

Na otázku, zda odborná literatura v oboru respondentů využívá fotografii odpovídá 27% dotazovaných, že výjimečně, 39% občas, 33% často a 11% velmi často. Na otázku, jak často se dotazovaní ve svém oboru setkávají s fotografickými podklady, odpovídá 24% respondentů, že výjimečně, 47% občas, 21% často a 8% velmi často. Na otázku, jak často dotazovaní ve svém oboru pracují s fotografii aktivně, odpovídá 26% respondentů, že výjimečně, 54% občas, 14% často a 6% velmi často. 58 % respondentů odpovídá, že fotografii využívá jako dokumentační prostředek. 54 % respondentů odpovídá, že fotografii využívá jako prezentační medium. 14% respondentů odpovídá, že fotografii využívá jako specifickou vědecko-výzkumnou aplikovanou metodu.

První tři dotazy stupňují intenzitu či hloubku využívání fotografie v odborné praxi. První otázka zkoumá pasivní kontakt respondentů s fotografií v odborné literatuře. Z odpovědí vyplývá, že plných 44% respondentů se s fotografií setkává v odborné literatuře často nebo velmi často a dalších 39% občas. Humanitní obory využívají fotografii o něco méně než technické a přírodovědné. Druhý dotaz již zkoumá využívání fotografie přímo v odborné činnosti, kde fotografie jako podklad odborné práce často přináší podstatné obrazové informace, vede k rozhodování o dalších postupech apod.. Její kvalita může mít zásadní význam pro výsledek celé práce, jejíž je součástí. Téměř 30% dotázaných odpovídá, že se s fotografií jako s podkladem v odborné práci setkává často nebo velmi často a dalších téměř 50% občas. Převaha využívání fotografie v technice a v přírodních vědách nad oblastí věd společenských je opět patrná. Třetí dotaz zkoumá aktivní fotografickou činnost odborných pracovníků, kteří přímo vytvářejí fotografické podklady, na jejichž kvalitě, sdělnosti, informativitě závisí výsledky práce často celých týmů, které si obrazové informace v podobě fotografií předávají. 20% respondentů ve své odborné praxi pracuje s fotografií aktivně často nebo velmi často a dalších 54% občas. Převaha aktivního využívání fotografie je v oblasti techniky a přírodních věd nad oblastí věd humanitních výrazná. Poslední dotaz této sekce zkoumá způsoby využívání fotografie odbornou praxí. 58% všech dotázaných odpovídá, že fotografii využívá jako dokumentační prostředek. V technice a přírodních vědách je to ještě více, ve vědách humanitních o něco méně. 54 % respondentů odpovídá, že fotografii využívá jako prezentační medium. V této oblasti je poměr využívání technikou, přírodními vědami i humanitními vědami v rovnováze. 14% respondentů odpovídá, že fotografii využívá jako specifickou vědecko-výzkumnou aplikovanou metodu jako např. termofotografii, infrafotografii, fotogrammetrii, mikrofotografii apod.. V této oblasti výrazně dominuje technika a přírodní vědy nad vědami společenskými.

2.2.

Odpovědi na první dva dotazy druhé sekce prozrazují, že všichni respondenti mají zkušenosti s digitální fotografií. Jeden až dva roky digitálně fotografuje 19% respondentů, 3 až 5 let 44% a více než 5 let 37%. Po kvantitativní stránce by tedy většina respondentů měla mít značné zkušenosti s digitální fotografií. 100% z nich již vyměnila analogové snímání za digitální. 26% respondentů fotografuje většinou s digitální zrcadlovkou, 51% s digitálním kompaktem a 23% s fotomobilem. O málo více než čtvrtina dotázaných tedy dovede ocenit vyšší kvalitu zrcadlovek, za tuto kvalitu zaplatí vyšší pořizovací cenou přístrojů a dává jim přednost i za cenu jistého nepohodlí spojeného s transportem objemnějších a hmotnějších přístrojů. Zhruba polovina respondentů volí standardní řešení v podobě kompaktního přístroje. Téměř čtvrtina se spokojí s vysoce podprůměrnou kvalitou fotografického výstupu, kterou poskytují fotomobily.

Třetí dotaz druhé části do jaké míry rozumí odborní pracovníci technologii digitálního fotografického záznamového způsobu. 52% odpovídá že zná dobře principy vzniku a záznamu digitálního fotografického snímku, 28% respondentů fotografuje, aniž by tyto principy znali a vědí, že tyto znalosti jim schází k lepšímu využívání digitální fotografie a zbývajících 20% respondentů fotografuje, aniž by tyto principy znali, ale domnívají se, že tyto znalosti nepotřebují. Poměrně velké rozdíly jsou mezi technicky a přírodovědně zaměřenými odbornými pracovníky na straně jedné, kteří častěji odpovídají, že principům fotografie rozumějí a pokud ne, že jim tyto znalosti scházejí. Naproti tomu humanitně zaměření specialisté častěji odpovídají, že principům fotografie do hloubky nerozumějí a že jim to nevadí.

Další dva dotazy druhé části zjišťují, jakým způsobem dotázaní odborní pracovníci pracují s fotografickým přístrojem a s jeho výstupy. Nadpoloviční většina respondentů se podle svého vyjádření naučila svůj přístroj velmi dobře ovládat. 42% odpovídá, že se seznámili se všemi funkcemi přístroje a umí je využit právě tam, kde je to zapotřebí. Nadto dalších 15% odpovídá, že jejich znalosti přístroje i fotografických postupů jsou takové, že mohou fotografovat v manuálním režimu s vyřazením automatických funkcí a podřídit tak výsledek plně svému záměru. 43% respondentů využívá základní automatické nastavení svého přístroje a považuje takto získané výstupy za dostatečně kvalitní. Další dotaz zjišťuje, zda respondenti považují přímý výstup z digitálního přístroje za konečný výsledek nebo jestli se pokouší vylepšit editačním softwarem. 43% dotázaných se snímkem po vyfotografování dále nezabývá. 29% se pokouší záběr vylepšit ve fotoeditoru, ale nemají dostatečné znalosti a zkušenosti k tomu, aby skutečného vylepšení dosáhli. 28 % snímky pravidelně edituje s dobrým výsledkem. Opět jsou patrné rozdíly mezi přístupem technických a přírodovědných specialistů, kteří svým přístrojům lépe rozumějí a snímky častěji editují a přístupem humanitně založených odborníků, kteří se častěji spoléhají na automatiku přístrojů a častěji neznají možnosti následné optimalizace snímků.

Další dva dotazy v druhé sekci zkoumají, do jaké míry odborní pracovníci využívají tvůrčí fotografické postupy. 16% dotázaných přiznává, že význam osvětlení fotografované scény nereflektuje a dalších 14% se dokonce domnívá, že práce se světlem přísluší spíš fotografii umělecké, ale ne technické a dokumentační. 70% respondentů odpovídá, že se světlem jako s obrazotvorným prvkem počítá a s osvětlením pracuje. Tato poměrně vysoká hodnota, která je ve značném rozporu se zkušenostmi lektorů fotografického vzdělávání, dává podezření, že značná část respondentů, kteří se přihlásili k vyspělé tvůrčí práci se světlem, neporozuměli dotazu ve smyslu, v jakém byl položen. Další tvůrčí příležitost ve fotografii je v oblasti obrazové skladby. 28% respondentů se přiznává, že kompozici fotografického obrazu neřeší vůbec a dalších 8% se domnívá, že vážnější kompoziční práce má význam pouze pro fotografii uměleckou, nikoli technickou a dokumentační. Více než třetina dotázaných se obrazovou skladbou svých snímků nezabývá. 9% dotázaných omezuje svůj kompoziční zásah pouze na případný ořez při fotoeditaci. 20% komponuje záběr při fotografování a řídí se svým citem a pravidly obrazové skladby. 24% komponuje záběr při fotografování a řídí se svým citem a pravidly obrazové skladby a kompozici dokončí ještě při fotoeditaci.

Poslední dva dotazy druhé sekce zjišťují, zda dotazovaní odborní pracovníci sami pociťují potřebu dalšího fotografického vzdělávání a případnou strukturu takového vzdělávání. 24% dotázaných nepociťuje potřebu dalšího fotografického vzdělávání. 69% respondentů se domnívá, že fotografické vzdělávání by jim prospělo a uvádějí také své největší slabiny, na které by vzdělávání mělo být zaměřeno. 7% dotázaných odborných pracovníku odpovídá, že další fotografické vzdělávání vysloveně potřebuje. Poměrně rovnovážný je zájem o jednotlivé složky fotografického vzdělávání. 34% dotázaných by se chtělo na případném kurzu naučit ovládat fotografické přístroje a všechny jejich funkce, 44% ovládat snímkové techniky a postupy, 42% optimalizovat snímek ve fotoeditoru, 45% by se chtělo naučit pokročilým úpravám a editaci digitálního snímku. 26% porozumět hlouběji technickým parametrům fotografie a 33% porozumět hlouběji obrazovým kvalitám fotografie. Nejvyšší zájem je tedy o počítačové úpravy fotografie a podobný technologii fotografování. Relativně vysoký zájem je o porozumění obrazovým a výtvarným kvalitám fotografického snímku.

2.3.

Poslední část zjišťuje, jaký význam respondenti fotografii přikládají ve sféře života společenského i odborného. Vyrovnaná je skupina respondentů, kteří by uměli fotografii po technické stránce dobře definovat - 51% a skupina respondentů, kteří by to neuměli - 49%. Naproti tomu poměrně velká většina respondentů se domnívá, že by uměla definovat společenskou podstatu a funkci fotografie - 67% oproti 33% respondentů, kteří přiznávají, že by to neuměli. Velká většina dotazovaných si rovněž uvědomuje neustále rostoucí význam vizuální komunikace - 92%. O něco méně respondentů, ale stále výrazná většina dotázaných si uvědomuje, že fotografie se prosadila jako základní vizuálně-komunikační systém - 83%. 76% dotázaných souhlasí s tím, že pro dobré dorozumění na platformě fotografického media je třeba respektovat a ovládat vnitřní zákonitosti a pravidla fotografie. 73% dotazovaných se domnívá, že oni sami tato pravidla v dostatečné míře neovládají a 69% má za to, že obecné povědomí o těchto pravidlech a jejich respektování není na dobré úrovni. 52% respondentů se domnívá, že současná fotografická osvěta a vzdělávání není dostatečné a neodpovídá významu fotografie.

Závěry pro obsah kurzu "Fotografie pro vědecké a odborné pracovníky"

Průzkum v prvé řadě potvrdil potřebnost fotografického vzdělávání pro odborné a vědecké pracovníky. Potvrzuje se na jedné straně, že vědní obory a výzkum fotografii široce využívá a na druhé straně, odborní pracovníci, kteří v rámci svého profesního zapojení s fotografií pracují, nemají dostatečnou průpravu k tomu, aby jejich fotodokumentační výstupy měly potřebnou kvalitu. Téměř tři čtvrtiny resondentů průzkumu si sami uvědomují své nedostatky v této oblasti.

V úvodu kurzu jsme plánovali exkurz do teorie fotografie, který by mimo jiné fotografii definoval z hlediska společenského významu a nalezl pro ni pravé místo v sytému lidského konání a jednání. Z průzkumu vyplývá, že tuto úvodní část můžeme oslabit, protože velká část cílové skupiny projektu si poměrně dobře uvědomuje narůstající význam vizuální komunikace a reflektuje také základní postavení fotografie v této oblasti. Tuto úvodní část však nelze vypustit zcela, protože je důležité, aby si pokud možno všichni frekventanti dobře uvědomovali význam obrazového sdělování v mezilidské komunikace i v komunikaci odborné.

Důležitým východiskem je míra zkušeností, s kterou cílová skupina do vzdělávání přichází. Na základě průzkumu lze předpokládat, že odborní pracovníci již s digitální fotografií pracují, největší část z nich 3-5 let a podobně velká skupina i více než pět let. Kvantitativní parametr zkušeností však nelze přeceňovat a vyvozovat z něj přímé závěry kvalitativní.

S poněkud odlišnou vstupní úrovní účastníků vzdělávání je třeba počítat, protože zájem se vzdělávat mají i uchazeči, kterým se zatím nepodařilo pokročit ze základní úrovně i ti poročilejši. Konkrétnímu složení frekventantů je třeba přizpůsobit výuku. U odborníků humanitně orientovaných lze očekávat dle výsledků průzkumu nižší vstupní úroveň než u oborů technických a přírodovědných.

Asi polovina respondentů průzkumu, dle svého vyjádření znají principy vzniku a záznamu fotografického obrazu druhá polovina je nezná. Protože tyto principy jsou základem pro ovládání celého systému, je nutné se jim věnovat, ale do výkladu je možné pokročilejší frekventanty aktivně zapojit. Podobně se na dvě přibližně stejné skupiny dělí dotazovaní odborníci na ty, kteří se domnívají, že všechny funkce svého přístroje mají pod plnou kontrolou a na ty kteří veškerá nastavení přístroje i výsledek své práce ponechávají na automatických funkcích. Fotografickým postupům je třeba věnovat základní pozornost, protože ze zkušeností vyplývá že i značná část amatérských fotografů, kteří se domnívají, že dovedou plně využít možností svých přístrojů, má v této oblasti značné rezervy. Průzkum ukazuje, že jenom čtvrtina odborných pracovníků používá pro fotodokumentaci vhodné přístroje, celá polovina nevhodné a čtvrtina zcela nevhodné. To ukazuje na velmi malou orientaci v celém systému fotografie.

Kvalita fotodokumentace má i své parametry obrazové a výtvarné. Skladebnost a kompozici fotografického obrazu velká část dotazovaných vůbec neřeší nebo téměř neřeší. Velký význam pro fotografii nejen výtvarnou, ale i technickou a dokumentační má světlo a způsob osvětlení scény. 70% respondentů testu odpovídá, že se světlem jako s obrazotvorným prvkem počítá a vědomě s ním pracuje. Podle zkušeností fotografických lektorů je tato hodnota natolik přemrštěná, že budí podezření, zda byla otázka správně pochopena ve stejném smyslu, v jakém byla položena. Pokud nebyla správně pochopena, vedlo by to k opačnému závěru, že problematika světelných parametrů fotografie je respondentům natolik vzdálena, až vedla k odlišnému pochopení dotazu. Každopádně je třeba se obrazovým kvalitám fotografie věnovat.

Značnou pozornost je třeba věnovat editačním postupům, které v digitální fotografii skýtají mimořádné možnosti. Téměř polovina dotazovaných odborníků se postprodukcí vůbec nezabývá a nemá představu, co jim může přinést. Další čtvrtina se o editaci snaží, ale přiznává, že bez valného výsledku. Dle našeho šetření většina respondentů, kteří se snaží své snímky upravovat pracuje v programu Adobe Photoshop. Tento nástroj použijeme i v našem vzdělávání.

3. Vztah odborných a vědeckých pracovníků k audiovizuální tvorbě

Dotazník je rozdělen do tří částí. První část mapuje míru zkušenosti se záznamem a zpracováním audiovizuálního materiálu. Dále zkoumá uživatelskou a diváckou zkušenost respondentů. Druhá část je zaměřena na průzkum konkrétních využití AV tvorby ve vědecké praxi. Poslední část zkoumá míru motivace respondentů k vzdělávání v oboru AV tvorba. Při vyhodnocování dotazníku jsme respondenty rozdělili do skupin podle jejich zaměření na technické, humanitní a přírodní vědy. Toto rozdělení umožňuje lépe poznat strukturu cílové skupiny, pochopit odlišnosti vědeckých pracovišť a přizpůsobit výukový plán jejich specifickým potřebám.

3.1.

Na první otázku "máte zkušenosti se záznamem videa" odpověděla většina, cca 80% respondentů kladně. Odpovědi v jednotlivých skupinách se od sebe výrazně nelišily. U otázky 3.1.2 zkoumající míru pokročilosti v práci s AV záznamem, odpověděla asi čtvrtina všech respondentů kladně. Kladné odpovědi výrazně převyšovaly u respondentů se zaměřením na přírodní vědy a techniku, dosahovaly 35% oproti zaměřením humanitním 15%. Podle 3.1.3 má téměř třetina dotázaných, pracujících v technických oborech, zkušenosti s nasvícením scény. Obory humanitní a přírodovědné potvrdily tuto zkušenost v 15%. Zkušenosti s výrobou DVD podle otázky 3.1.4 má třetina respondentů. Opět výrazně vyšší zkušenosti vykazují respondenti se technickým zaměřením. Zkušenosti s programy pro střih a úpravu videozáznamu má 28%. Opět je zde patrná větší zkušenost u respondentů s technickým zaměřením. Většina dotázaných používá neprofesionální programy: Pinacle studio 35% nebo Win. Moviemaker19%.

Na otázku 3.1.6 odpovědělo zanedbatelné procento respondentů, to vypovídá o nízkém zájmu o AV záznamové technologie. Zde jsou některé charakteristické odpovědi: nedostatečná kompatibilita, vysoká cena, kvalita obrazu zaměňována za počet megapixelů, blokování manuálních funkcí u cenově dostupných produktů atd.. Na otázku 3.1.7. zkoumající diváckou zkušenost respondentů s pracovními AV záznamy a s AV prezentacemi odpověděli téměř všichni respondenti. Jako hlavní nedostatky označili nesrozumitelný zvuk, rušivý pohyb kamery 53,2% a amatérský design 43%. Kritičtěji se vyjadřovali ti respondenti, kteří v předchozích otázkách prokázali vyšší zkušenosti s AV technologiemi.

Na otázku 3.1.8 týkající se přímo zkušeností s videozáznamem odpověděla cca 80% respondentů. Jako nejčastější problém bylo uváděno natáčení z ruky - 30%. Je s podivem, že práce se stativem nedělá problémy téměř nikomu - 8%. Tento rozdíl, spolu s negativním hodnocením rušivého pohybu kamery v otázce 3.1.7, ukazuje na problém nedostatečného používání stativu a nadužívání natáčení z ruky. V otázce 3.1.9 označila většina respondentů jako problém mix zvuku. Tento fakt spolu s výsledkem otázky 3.1.7, ve které je nesrozumitelný zvuk uváděn jako výrazný problém, povede k akcentu ve vzdělávání odborných úpracovníků v audiovizuální oblasti na záznam a zpracování zvuku.

K otázce 3.1.9 se vyjádřila nadpoloviční většina respondentů, což je v rozporu s výsledky otázky 3.1.5, ve které se ke zkušenosti se zpracováním AV záznamu přihlásilo pouze 28 %. Toto může odkazovat k používání dalších prezentačních programů, jako je power point nebo programů na výrobu DVD. Z otázek 3.1.10 a 3.1.11 vyplývá, že zkušenost s koncipovaným natáčením má cca 14% respondentů. Dokonce 17% respondentů s technickým zaměřením se pokusilo natočit dramatický tvar. Tento výsledek je jedním z důvodů, proč v osnovách audiovizuálního vzdělávání odborných pracovníků ponechat základy filmové řeči a střihové skladby.

3.2.

Na otázku 3.2.1 "Jaký je nejčastější způsob použití audiovizuálního díla ve vašem oboru?" odpovědělo poměrně málo respondentů, přičemž nejčastější odpovědí bylo použití AV pro dokumentaci - 11% a prezentaci - 7 %, nebo jako výukové pomůcky - 2%. Zajímavé jsou také jednotlivé odpovědi jako: "videotrénink interakcí", "zachycení vývoje parametrů", "virtuální realita jako terapeutický prostředek","nebo "zjišťování nemocí".

Otázky 3.2.2 a 3.2.3 mapují četnost kontaktů respondentů s audiovizuálním studijním materiálem a s audiovizuálními prezentacemi. V otázce 3.2.2 odpověděla většina dotázaných "občas" - 46%, "výjimečně" - 34%, "často" a "velmi často" cca 20%. U respondentů s technickým zaměřením lze pozorovat větší četnost kontaktů s AV materiály. Výsledky otázky 3.2.3 jsou velmi podobné. Pouze se zde četněji vyskytují odpovědi "velmi často" - 7,3%. Obecně však lze říct, že četnost kontaktů respondentů s AV díly je proti očekávání nižší.

Na dotaz o nedostatcích AV prezentací a AV výukových materiálů odpovídají zřídka, avšak v souladu s odpověďmi na otázku 3.1.7. Přibyly pouze stížnosti na nízkou úroveň informací, nezajímavost, přílišnou délku, atd.. Z velmi nízké, nebo negativní odezvy na otázku 3.2.4 vyplývá, že se téměř nikdo z respondentů nesetkal s inspirativním použitím audiovizuálního díla, což je dalším z důvodů, proč tento komunikační prostředek rozvíjet. Na otázku 3.2.5 týkající se využití speciálních technologií záznamu pohyblivého obrazu, odpovídali pouze respondenti technicky a přírodovědně zaměření takto: mikroskopický 16%, termokamera 5%, infračervený 2%. Dále uvádíme konkrétní zajímavé odpovědi jako: "rastrovací pohyb laserového paprsku", "pomalé rychlosti snímání- timelapse" nebo "stereoskopie".

Otázky 3.2.6 a 3.2.7 mapují četnost používání postprodukčních a animačních technik a titulků v prezentacích dotázaných. Odpovědi na otázku 3.2.6 jsou převážně "občas" - 37,6%, "ne" a "výjimečně" v 27%. Nejméně používají animovanou grafiku ve svých prezentacích respondenti z humanitních oborů. Opět je zajímavé, že na otázku 3.2.6 odpověděla většina respondentů, což je v rozporu s výsledky otázky 3.1.5 - 28 %. A potvrzuje to doměnku o používání prezentačních programů, které nemají s AV tvorbou nic společného. Z odpovědí na otázku 3.2.7 vyplývá, že většina respondentů používá titulky ve svých prezentacích občas nebo málo. Často titulky používá téměř třetina dotázaných z technických, z humanitních -15% a z přírodovědných oborů - 10%.

3.3.

Otázka 3.3.1 je klíčová a dokazuje zájem o vzdělání v oboru AV tvorba. Přestože jednoznačně negativní odpovědi - 23,7% převyšují nad pozitivními - 11,8%, většina - 66% respondentů připustila, že by jim další vzdělávání v této oblasti prospělo. Odpovědi na otázku 3.3.2 se týkají pouze respondentů, kteří se k předchozí otázce vyjádřili kladně tedy 77,8%. Výsledky této otázky jsou do velké míry určující pro tvorbu osnov a rozložení zátěže kurzu. Za nejdůležitější znalosti respondenti považují pravidla pro záznam obrazu a zvuku - 68%; následuje zpracování AV záznamu - 60,2% a zákonitosti filmové řeči a střihové skladby - 42,2%. Za nejméně důležitou oblast považují "minimum z historie audiovizuálního díla" - 8,2%

Závěry pro obsah kurzu "audiovizuální tvorba pro vědecké a odborné pracovníky"

Anketa splnila svůj účel. Doložila potřebnost vzdělávání vědeckých pracovníků v oblasti audio vizuální tvorby a je základním pramenem informací potřebných pro vznik osnov AV kurzu.

Z průzkumu vyplývá že se záznamem videa má základní zkušenost 80% dotázaných Tak vysoké procento je důsledkem bouřlivého rozvoje AV záznamové techniky, a její implantace do fotoaparátů a mobilních telefonů během posledních let. Dá se tedy předpokládat, že velká část těchto zkušeností je spojena s používáním neprofesionálních zařízení tedy, že většina dotázaných si neuvědomuje elementární principy záznamu pohyblivého obrazu. K demonstraci těchto zákonitostí lze využít příkladu záznamu na film. Dále není třeba se zabývat vzhledem k možnostem a zkušenostem respondentů filmovým záznamem, a raději se zaměřit na manuální ovládání videokamer.

V současnosti se pod tlakem trhu dostupné AV záznamové technologie, velmi slibně vyvíjejí jak co do parametrů, tak do možností jejich ovládání. Toto je možné pozorovat zvláště v případě digitálních zrcadlovek vybavených Full HD záznamem. Vzhledem k prokazatelně nízké orientaci dotázaných v těchto trendech, by bylo přínosné účastníky kurzu seznámit s novými možnostmi, a případně tyto prakticky demonstrovat.

V části kurzu, která se věnuje záznamu AV, je možné využít překrývání některých témat s kurzem fotografie. Problematika nasvícení scény může být prostorem ve kterém se oba kurzy prolnou. Zkušenosti se zpracováním AV záznamu má téměř Třetina dotázaných. Většinou k úpravám a střihu videa používají neprofesionální programy. Výuku je třeba zaměřit na profesionální program Adobe Premiere, jednak proto, že jeho používání potvrdilo 19% z těchto dotázaných, ale také pro jeho dobrou kompatibilitu s programem Adobe Photoshop. Pokusil bych se také zorientovat frekventanty kurzu v nabídce freewarových střižen.

Tvorbu DVD bude třeba do kurzu zařadit, přesto že odborníci z technických oborů ji často do značné míry ovládají. Kromě 40% poptávky z ostatních skupin je také jedním z důvodů pro její zařazení možnost propojení s kurzem grafického designu. Jako výchozí program pro tvorbu DVD zvolíme Adobe Encore, pro jeho kompatibilitu s Adobe Photoshop a Premiere.

Jako největší nedostatky AV materiálů a prezentací se respondentům jeví, rušivý pohyb kamery a nesrozumitelný zvuk. Je proto důležité účastníky kurzu obeznámit nejen s prácí se stativem a stedicamem, ale také se zákonitostmi percepce pohyblivého a statického obrazu, v návaznosti na střihovou skladbu.

Práci se zvukem, je proti původním předpokladům nutné věnovat podstatně větší část kurzu. Bude zapotřebí se důkladně věnovat nejen záznamu, úpravám a mixu zvuku, ale také jeho stránce estetické a dramaturgické. Zkušenost s koncipovaným natáčením má 14% respondentů. 17% dotázaných převážně z technických oblastí má zkušenost s natáčením dramatického tvaru. Zůstává ale otázkou jestli tyto zkušenosti pocházejí z pracovní nebo soukromé oblasti, a jestli jsou ve vědeckých oborech využívány. Přesto by bylo prospěšné věnovat dostatečný prostor studiu zákonitostí a funkcí dramatického tvaru, filmové řeči a střihové skladbě stejně tak jako základům filmového triku.

Výsledky průzkumu dokládají jistou míru zkušenosti s animovanými grafickými komponenty, ale vyskytují se v nich také určité rozpory: Na otázku týkající se zkušenosti se zpracováním AV materiálu odpovědělo pouze 28% zatímco v otázce zkoumající četnost použití animovaných grafických komponentů se nadpoloviční většina všech dotázaných vyjádřila kladně. To znamená že zkušenost s animací pochází z práce s programy, které nejsou primárně určeny pro tvorbu audiovizuálního díla. Je možné že respondenti využívají prezentační programy jako je Powerpoint. V náplni kurzu bude třeba se soustředit na animované a grafické komponenty jako na součást AV díla a pro jejich tvorbu lze využívat možností Adobe Premiere a Afterefects. Práce s grafikou v AV Díle také nabízí možnosti využití znalostí nabytých v kurzu grafického designu.

Na otázku "Setkali jste se s nějakým neobvyklým, nebo inspirativním způsobem použití AV ve vašem oboru?" odpověděli téměř všichni negativně. V této souvislosti by stálo za úvahu vyhledat inspirativní prezentace nebo výukové a instruktážní materiály a na jejich příkladech sledovat vyučované zákonitosti. Předpokládaná součást kurzu "minimum z historie audio vizuální tvorby" by se dala zúžit na "historii aplikace audiovizuální tvorby ve vědě a výuce."

4. Vztah odborných a vědeckých pracovníků k tvorbě webu a k práci s webem

4.1.

První část dotazníku byla zaměřena na obecné znalosti a využití internetu při odborné práci. Na otázku zda-li aktivně vyhledávají informace na internetu naprostá většina (78,8%) dotázaných uvedla ano, ovšem na dotaz, jaké stránky navštěvují téměř nikdo neuvedl. Z dotazníku je patrné, že téměř všichni dotázaní jsou běžní uživatelé PC a jsou seznámeni s využitím internetu a webových stránek a že aktivně hledají informace v prostředí internetu.

Na otázku "Využíváte internet k prezentacím (např. youtube.com apod)?" odpověděla převážná většina (61,6%), že internet k prezentacím nevyužívá. Tedy většina dotázaných nezná všechny výhody a možnosti prezentování svých výsledků na internetu. Na otázku "Používáte datové schránky, el. podpisy, el. bankovnictví apod.?" odpověděla naprostá většina (81,1%), že těchto služeb na internetu využívá, a má tedy alespoň základní povědomí o bezpečnosti na internetu.

Na otázku, jak konkrétně využívají dotázaní internet téměř nikdo neodpověděl. Ostatní odpověděli že využívají internet k předávání dat nebo komunikaci.

4.2.

Druhá část dotazníku byla zaměřena na konkrétní znalosti ve tvorbě www stránek. Otázku "Jaká je vaše znalost tvorby webových stránek" zodpovědělo jen velmi málo lidí (5,6%), že umí velmi dobře, nadpoloviční většina (54,4%) odpověděla že znalost mají průměrnou a necelá polovina (37,4%) dotázaných odpověděla že žádnou znalost nemají. Většina dotázaných se tedy již nějakým způsobem s tvorbou www setkala ale znalosti nejsou příliš rozsáhlé. Na otázku, zda-li dotázaní ovládají nějaký grafický SW odpověděli dvě třetiny (61,0%), že ano. Tedy většina dotázaných má základy v práci s počítačovou grafikou a bude schopna provádět základní grafické úpravy - webdesign.

Na otázku "Umíte tvořit HTML tabulky?" téměř polovina (44,8%) odpověděla, že umí a polovina, že ne. Polovina dotázaných již nějaké zkušenosti s prací v HTML jazyce má, ostatní se s HTML pravděpodobně ještě nesetkali. "Víte, kdy se na internetu využívá Adobe Flash?" nadpoloviční většina (57,7%) odpověděla, že použití Flashe pro webové účely zná. Necelá polovina dotázaných však použití Flashe nezná a pravděpodobně neví výhody této technologie. "Umíte vložit na webovou stránku video, zvuk?" Nadpoloviční většina (54,2%) odpověděla, že do stránek video a zvuk vložit umí a již s touto problematikou má nějaké zkušenosti. Necelá polovina tyto komponenty vložit neumí. Na dotaz "Programovali jste někdy?" téměř dvě třetiny (63,1%) dotázaných odpověděli že ano. Z toho vyplývá že se jedná u zkušené uživatele, kterým programování webových stránek nebude cizí a bude možné ve výuce probírat i složitější příklady a technologie. Ovšem ti, kteří odpověděli, že programovat neumí budou muset nejprve získat základy programování.

Absolvovali jste již nějakou výuku (školení, seminář apod.) tvorby www stránek? U této otázky téměř dvě třetiny (61,2%) odpověděli že jiný kurz neabsolvovali a třetina že se již jiného školení tvorby www stránek zúčastnila. Z těchto odpovědí vyplývá, že někteří již teoretický základ mají z předchozích kurzů, ale u ostatních bude nutné tyto základní znalosti doplnit. Víte, co to jsou CSS (kaskádové styly) a jaké jsou jejich výhody? Tato otázky přinesla překvapivou odpověď. Ačkoliv ze zbytku dotazníku vyplývá, že většina dotázaných již nějaké zkušenosti s tvorbou www stránek má, na tuto otázku odpověděla naprostá většina (71,0%), že použití CSS nezná. CSS jako technologie je velmi často využívaná a proto bude nutné ji na školení věnovat velkou pozornost.

Víte, co znamená zkratka SEO? Podobně jako u předchozí otázky naprostá většina (85,6%) tuto problematiku nezná. Zkratka SEO označuje optimalizaci stránek a webový marketing. Tato kapitola je nedílnou součástí tvorby www. Optimalizaci SEO buď dotázaní nevyužívají a proto se s ní ještě nesetkali nebo zatím neměli možnost se s touto problematikou blíže setkat.

Z 2. části dotazníku vyplývá, že znalosti cílové skupiny jsou poměrně mělké, přestože značná část respondentů nějaké zkušenosti vykazuje. Tedy většina dotázaných je spíše běžnými uživateli, kteří jisté povědomí o internetových principech a technologiích mají. Většinou ale sami webové stránky netvořili či jsou jejich zkušenosti poměrně malé.

4.3.

Třetí část dotazníku je zaměřena na zjištění, zda-li dotázaní mají představu o jejich konkrétních webových stránkách, nebo zda-li mají zájem spíš o obecnější informace. "Pokuste se prosím definovat hlavní účel vašich www stránek, co od nich čekáte?" Dotázaní povětšinou odpovídali, že cílem jejich webových stránek by mělo být zlepšení prodeje jejich práce, přehledně informovat. Někteří zajímavě odpověděli, že cílem by mělo být sdílení obrázků, fotografií. Některé potom zajímá hlavně grafické zpracování. Z toho vyplývá, že většina dotázaných plánuje své stránky tvořit spíše pro osobní účely.

Kdo by měli být návštěvníci vaší www prezentace, koho by měl obsah oslovit? Nejčastější odpovědi byly - odborná a laická veřejnost, studenti, ale i přátelé a zákazníci. Oproti předchozí otázce překvapivě cílovou skupinou návštěvníků stránek jsou kolegové odborníci a nebo studenti, tedy převažuje použití ve vědeckém prostředí.

4.4.

Čtvrtá část dotazníku je zaměřená na zjištění připravenosti dotázaných , zda-li mají připravené podklady a představu o obsahu stránek. Popř. podklady pro optimalizaci SEO. Máte připraveny fráze nebo klíčová slova, pod kterými chcete být vyhledatelní? Na tento dotaz větší většina (65,4%) dotázaných odpověděla, že klíčová slova připravená nemá a tedy pravděpodobně zatím nepřemýšlela nad konkrétní podobou vlastních webových stránek. Na dotaz "Máte zpracovány a připraveny podklady pro prezentaci - texty, fotografie?" překvapivě polovina (52,1%) odpověděla, že má a druhá polovina, že je připravené nemá. Oproti předchozí otázce tedy více dotázaných předpokládá použití fotografií, které již nějakým způsobem má připravené.

"Chcete si stránky administrovat sami?" Tato otázka měla zjistit, nakolik chtějí dotázaní umět administrovat (spravovat) své stránky a to po obsahové i grafické stránce. Polovina (54,0%) odpověděla, že chce stránky administrovat sama a druhá polovina, že svoje stránky příliš upravovat nemusí. Tedy pro cca polovinu uživatelů je možno využít šablon a přednastavených webů. V jakém rozsahu si chcete stránky administrovat sami? Souvisí s předchozí otázkou a většina těch, kteří si chtějí stránky administrovat sami, odpověděla, že rozsah by měl být maximální.

Máte daný rozpočet? Tato otázka směřovala ke zjištění, zda-li dotázaní jsou ochotni do vytvoření a správy stránek investovat. Většina (85,8%) dotázaných odpověděla, že daný rozpočet nemá.

Závěrečná část dotazníku zjišťuje, co by se dotázaní rádi na kurzech tvorby www stránek naučili a jaké jsou jejich představy školení. Potřebujete další vzdělávání pod odborným vedením v tvorbě a využíváni webu? Naprostá většina (61,7%) uvádí, že další vzdělání v tvorbě webů by jim prospělo, jen malá část (17,9%) dotázaných uvádí, že další vzdělání nepotřebuje a malá část, že vzdělávání potřebuje (14,6%).

Na kurzu tvorby a využíváni webu bych se chtěl/a naučit: Na následující jednotlivé kategorie odpovídali všichni dotázaní téměř stejně. Tedy všechny kategorie mají podobnou váhu. Z celkového počtu 386 odpovědí je rozdělení následující:

vytvářet nové webové stránky - (13,7%)

spravovat stávající webové stránky - (12,2%)

porozumět základům internetových prezentací - (13,5%)

pokročilejší webové technologie (CSS, JavaScript atd.) - (13,2%)

webové programování (PHP, ASP atd.) - (13,5%)

flashové prezentace - (15,3%)

využít šablony stránek (statické stránky, eshopy) - (11,1%)

databáze na webu MySQL - (9,5%)

a do kategorie "další" většina dotázaných vyplnila že se chce naučit optimalizaci SEO.

Závěry pro obsah kurzu "Tvorba webových stránek pro vědecké a odborné pracovníky"

Náš průzkum potvrzuje potřebu dalšího vzdělávání v oblasti tvorby webových stránek, kdy většina respondentů s tímto oborem příliš zkušeností nemá. A většina dotázaných sama uvádí, že další vzdělávání v tomto oboru by jim prospělo. Jen nepatrný zlomek všech dotázaných tvrdí, že další vzdělávání nepotřebuje. První část našeho výzkumu zjišťovala míru znalostí uživatelů a jejich orientaci v prostředí internetu. Z výzkumu vyplývá, že všichni dotázaní se v této problematice alespoň částečně orientují a tedy v průběhu kurzu nebude nutné věnovat tolik času obecným a teoretickým informacím.

V druhé části dotazníku se bohužel ukazuje, že vstupní znalosti dotázaných jsou velmi různé, od začátečníků, přes běžné uživatele až po velmi pokročilé tvůrce webových stránek. Protože ale převažuje skupina těch, kteří velké zkušenosti nemají, předpokládaná struktura výuky může být zachována a postupovat bychom měli od nutných základů postupně k věcem složitějším. Podobně jako u ostatních vzdělávacích bloků i zde lze předpokládat u odborníků humanitně orientovaných nižší vstupní úroveň než u oborů technických a přírodovědných.

Tvorba webových stránek je velmi rozsáhlý obor s velkým množstvím navazujících témat a proto dotazníkem nebylo možno pokrýt všechny znalosti, které jsou pro tento kurz klíčové. Obecně ale lze říci, že toto školení bude přínosné pro naprostou většinu studentů i vědeckých pracovníků. Těmto odborníkům se po školení otevřou nové možnosti prezentování a publikování jejich pracovních i soukromých materiálů v moderním světě internetu. Tvorba www stránek je velmi úzce spojena s tvorbou grafických podkladů - webdesignu a proto by měla být připravena vhodná návaznost mezi jednotlivými vzdělávacími bloky. Úpravy fotografií, tvorba videa a počítačová grafika by vždy měli předcházet vytvoření finální prezentace.

5. Vztah odborných a vědeckých pracovníků ke grafické práci s odborným textem a s prezentačním materiálem

Závěrečná část dotazníku je věnována oblasti grafiky resp. grafické úpravy. Obsahově se dělí do čtyř sekcí. První část (otázky 5.1.1-5.1.7) zjišťuje, zda si odborní pracovníci různých odvětví uvědomují význam grafické složky odborných prací, ať už tištěných nebo elektronických a jak postupují při jejich zpracovávání. Dále se zde zkoumá, jak dalece si jsou vědomi svých i vnějších omezení. Na závěr této části se respondenti vyjadřují k chybám, se kterými se setkávají v odborných prezentacích. Ve druhé části (5.1.8-5.1.12) jsou dotazy zaměřené na zisk informací o vlastních výstupech respondentů. Ve třetí části jsou otázky zkoumající jaký software i hardware odborní pracovníci využívají pro zpracování svých zdrojových materiálů. Čtvrtá oblast otázek (5.3.1-5.3.2) mapuje zájem respondentů o vzdělání v oblasti grafiky.

5.1.

Na otázku, zda si respondenti uvědomují význam grafické a výtvarné složky prezentačních materiálů, jich odpovědělo 96% kladně. Na otázku, zda si uvědomují význam grafické složky odborných a studijních materiálů pro jejich přehlednost a srozumitelnost, odpovědělo kladně 95 %. V další otázce se zkoumá schopnost respondentů dát odpovídající grafickou úroveň svým pracem. Ne odpovědělo 14 %, postupuji intuitivně 37 %, ano, ale mám rezervy 41 % a ano, prošel jsem příslušným vzděláním 8 %. Zajímavé je, že velká část těch, co odpověděli ne nebo že postupují intuitivně nemá o kurz zájem. Ve čtvrté otázce této části odpovídají, zda si uvědomují svá omezení při úpravě svých prací. Svá omezení si uvědomuje plných 86 % odpovídajících. Vzhledem k tomu, jak respondenti odpovídali na otázku 5.2.6, tak valná většina si neuvědomuje jiná omezení, než jsou jejich vlastní schopnosti. Další otázka zkoumá, jak jsou respondenti omezeni při zpracovávání odborných a studijních materiálů po formální stránce zadáním. Výjimečně cítí omezení 15 %, občas 63 %, často 15 % a velmi často 7 % odpovídajících. Odpovědi na tuto otázku poskytují lektorům vodítko, do jaké míry jsou odpovídající svazováni dopředu přesným zadáním pro tvorbu prezentačních a odborných materiálů. Míra volnosti ukazuje na to, že dovednosti získané na tomto kurzu, budou moci frekventanti široce uplatnit.

Poslední dvě otázky první části zkoumají s jakými chybami se respondenti setkávají při studiu či sledování tištěných a elektronických prezentací. Velká část výhrad se týká obou oblastí publikování. Jedná se především o gramatické chyby, chaotická struktura prací a tím nižší srozumitelnost, nekvalitní až amatérská grafika ("přeplácanost", bezmyšlenkovité využívaní šablon apod.), špatná práce s písmem a s tím související typografické chyby.

U elektronických prezentací vytýkají respondenti autorům malou velikost písma, špatně použité barvy (málo kontrastní, mnoho barev), mnoho zbytečných efektů, mnoho textu na obrázcích atd. Odpovědi na tyto otázky ukazují nejvíc na nutnost dalšího vzdělávání v tomto oboru.

5.2.

První otázka druhé části zkoumá rozsah tištěných prácí zpracovávaných případnými budoucími frekventanty kurzů. Zde často respondenti uváděli více odpovědí. Nejčastěji dvě. Jednostránkové materiály zpracovává 16 % účastníků ankety, několikastránkové 78 %, brožury 13 % a postery 23 %. Brožury zpracovává dvojnásobek pracovníků ze základního výzkumu, především z humanitních oborů. Postery jako odborné sdělení používá méně respondentů, než se dalo očekávat. A je to kupodivu více mladších techniků z aplikovaného výzkumu. Na otázku, zda používá jako výstup také elektronickou formu, odpovědělo kladně 91 % odpovídajících. Na otázku, jak dlouhé bývají jejich elektronické prezentace, značná část respondentů neodpověděla. Dá se říci, že převažují kratší prezentace okolo 20 až 30 obrázků či 10 až 30 minut, podle zaměření. Vědecká sdělení jsou kratší. Pro výuku to pak bývá i více než 100 obrázků nebo dvě až tři hodiny.

Ve čtvrté otázce druhé části odpovídali respondenti, zda využívají formát PDF. Podle očekávání téměř všichni odpověděli kladně. O to víc překvapilo šest záporných odpovědí. Na poslední otázku této části opět značná část respondentů neodpověděla. Týkala se publika, na které se odpovídající zaměřují. Zhruba 50 % je orientována pouze na odbornou veřejnost a polovina na odborníky i laiky. Pouze laiky uvádějí čtyři studenti a doktorandi a jsou tím míněni spolužáci - tedy budoucí odborníci.

5.3.

První čtyři otázky této části zkoumají jaký SW respondenti využívají k psaní textu, jeho dalšímu zpracování, k tvorbě grafů a elektronických prezentací. Ve většině odpovědí tohoto dotazníku nejsou téměř patrné rozdíly mezi základním a aplikovaným výzkumem. Pouze zde respondenti z oblasti základního výzkumu v mnohem větší míře užívají open source SW (především OpenOffice). Je to možná způsobeno vlivy, které nejdou z našeho dotazníku vysledovat (a nejsou ani pro závěry, které dotazník umožňuje tak důležité). Celková čísla udávají, že pro psaní používá 66 % respondentů MS Office, 15 % OO a 19 % jiný komerční i volně šiřitelný SW. Pro zpracování textu je to 61 % MS Office, 11% OO a 28% ostatní. Pro tvorbu grafů využívá MS Excel 62 % respondentů, OO 9 % a jiný SW 29 %. Jako nejméně zastupitelný se u odpovídajících jeví MS PowerPoint, který používá 78 %, 9 % OO a jiný SW 13 %. Zde se jeví jako největší prostor pro nabídku alternativ pro budoucí účastníky kurzů. Obecně na dotaz, jak využívají respondenti open source SW, odpovědělo kladně 41 %odpovídajících. Na otázku (5.2.6), jaký postrádají SW na svém pracovišti, většina respondentů neodpověděla. Devět nepostrádá žádný SW. Ve dvou případech je chybějícím SW MS office. Další čtyři otázky mapují používaný HW pro tvorbu tištěných i elektronických výstupů a jejich prezentovámí. Zde je pouze pět respondentů uvádí platformu MacOS a jeden pracovní stanici SGI.

5.4.

K potřebě dalšího vzdělávání se vyjádřilo jednoznačně kladně 12 % odpovídajících, prospělo by mně odpovídá 69 % a nepotřebuji 19 % (téměř ze dvou třetin se v tomto případě jedná o studenty nebo mladší pracovníky). Poslední otázka dotazníku zkoumá oblasti, o které by na kurzkurzu grafického zpracování prezentačních a odborných materiálů měli respondenti zájem. Dovědět se, jak zlepšit celkovou grafickou podobu svých prací má 82 odpovídajících. Dále je největší zájem o využití obrazu, barvy a nejmenší zájem je o práci s písmem.

Závěry pro obsah kurzu "Grafického zpracování prezentačních a odborných materiálů pro vědecké a odborné pracovníky"

Průzkum potvrdil zájem vědeckých a odborných pracovníků o vzdělání v tomto oboru. Většina z nich si uvědomuje nutnost kvalitní grafické podoby zpracovávaných prací. Méně si uvědomují svá omezení technická a zde bude jeden z prvních úkolů kurzu - rozšířit obzor frekventantů o možnosti použití kvalitního SW především pro zlom publikací a jejich následnou grafickou podobu. V komerční sféře je to program Adobe InDesign z balíku Adobe CreativSuite. Bylo by dobré podpořit i užívání programů open source, které jsou mnohdy používány i ve státní správě. V oblasti tvorby grafů je to pak například program Adobe Illustrator z výše zmíněného balíku. V případě používání nového SW, se kterým se účastníci ještě nesetkali, bude nutno věnovat část výuky I základnímu ovládání těchto programů.

Ačkoli téměř všichní respondenti používají formát PDF, tak až na dva odpovídající neuvádějí možnost využití tohoto formátu pro prezentování. To bude další oblast, do které zavedeme účastníky našich kurzů. Výhody formátu PDF pro tyto účely jsou nesporné. Nemalý je i potenciál tohoto formátu ve spojení s programem Adobe InDesign při elektronickém publikování. Odpovědi, které poukazují na chyby v používaných či shlédnutých materiálech, a zájem o oblasti vzdělávání nabídnuté v poslední otázce ukazuje pak směr, kterým by se měly kurzy rovněž ubírat. Na rozdíl od frekventantů budeme klast větší důraz na kultivaci práce s písmem a typografii. Je to oblast, která může přinést značné zkvalitnění prací, bez potřeby jakýchkoli investic do nového SW či HW. Stejně tak se bez nároku na nový SW obejde výuka zabývající se strukturou prací s využitím grafických prvků a pomocných mřížek. Nepřehledná struktura prací byla také respondenty často uváděná chyba. U účastníků kurzu se dá předpokládat určitá míra zkušeností získaná spíše empiricky. Velká část jich ostatné připouští že ke grafickému řešení přistupuje pouze intuitivně.

Naším úkolem bude tyto znalosti prohloubit a rozšířit ve všech nabídnutých oblastech, ale i v oblastech dalších jako jsou různé tiskové technologie, barevné prostory apod. V otázce zpracování obrazu bude možná třeba pro ty, kteří se nebudou účastnit kurzu fotografie, tuto oblast ve stručnosti probrat (kompozice a výřez, základní editace).