5 Historie města Terezín

5.1 Důvod a průběh výstavby

Oznámení o výstavbě pevnosti se datuje k 10.lednu roku 1780, na základě rozhodnutí císaře Josefa II. Pevnost byla poté na počest královny pojmenována Terezínem. Měla sloužit k obraně českého území proti pruským vojskům, která v té době představovala pro rakouskou monarchii značná nebezpečí. Během roku 1780 se uskutečňovaly přípravné práce. Byly opravovány cesty, zajišťovány pracovní síly, projednávány smlouvy o dodávkách materiálu, zabezpečovalo se ubytování pro dělníky. Stavební práce se naplno rozběhly až následující rok a charakter pevnosti přímo nařizoval, aby všechny fortifikační prvky byly stavěny současně. V roce 1784 byl dostaven první fortifikační článek, kavalír č.IV a byl pojmenován po císaři Josefu II. Po dostavbě Kavalírů se v letech 1784 a 1785 rozvinula výstavba vnějších obraných zařízení jako jsou Kleště, Kontrgardy, Raveliny, Reduity, Retranchmenty a Kaponiery (viz 5.6 Základní slovník) V roce 1790 pevnost dosáhla stavu obranyschopnosti, ale stavební a opevňovací práce probíhaly ještě několik let. V zásadě lze ale říci, že pevnost byla vybudována v průběhu deseti let. 

5.2 Pracovní síly

V zájmu výstavby tak velké pevnosti bylo rozhodnuto, že se vykoupí přibližně 238 ha pozemků na katastrech obcí Travčice, Bohušovice, Litoměřice, Počáply, České Kopisty a Německé Kopisty. Posledně jmenovaná obec zanikla pod pevnostními valy téměř celá. Rozsah výstavby pevnosti neměl v historii obdoby. Výstavba pevnosti probíhala ve velmi vysokém tempu a podílelo se na ní několik tisíc dělníků a řemeslníků různých profesí. Fortifikační ředitelství v Terezíně, které bylo pro účely výstavby zřízeno se potýkalo s problémem nedostatku kvalifikované pracovní síly. Na nekvalifikované práce byly nasazovány vojenské jednotky. Například v roce 1781 pracovalo v Terezíně 3600 vojáků a v roce  1786 požadovalo Terezínské fortifikační ředitelství přidělení 4500 vojáků na zemní práce. Ovšem kvalifikovaná pracovní síla byla vskutku vážným problémem a proto byly najímáni i dělníci z Rakouska, Tyrolska a dokonce i z Bavorska.

5.3 Stavební materiál

Obdobný problém trápil ředitelství i při výrobě cihel, dlaždiček a střešní krytiny. Zabezpečení stavby dostatečným množstvím materiálu  znamenalo vyrobit ročně 20 miliónů cihel. V té době však tato výroba nebyla dostatečně rozvinutá a vyžadovala značné investice do výstavby cihelen. Z českých a rakouských podnikatelů se nepřihlásil žádný a proto byla tato výroba svěřena aradskému podnikateli, který již cihly vyráběl pro jiné fortifikační stavby. Na výrobu si najímal chorvatské dělníky. Cena za cihly činila 3 zlaté 2 krejcary za 1000 kusů a 5 zlatých 6 krejcarů za 1000 střešních tašek. Kromě výroby cihel bylo zapotřebí i stavebního kamene, u kterého se ovšem kladly vysoké nároky na kvalitu, neboť celá pevnost se stavěla v mokrém agresivním prostředí. Kamenolomy v okolí nestačily stavbu zásobovat a proto  se dovážel kámen i ze vzdálenějších míst jako byl například Děčín, odkud pocházel nejkvalitnější kámen. Obrovská byla i spotřeba vápna, dřeva a železářských výrobků.

5.4 Náklady na výstavbu

Celkový počet dělníků podílejících se na výstavbě nelze vyčíslit, protože neexistují žádné souhrnné přehledy. Na tehdejší dobu to byla čísla nezvykle vysoká, neboť zájemci o práci nenašli pracovní příležitost jenom v samotné pevnosti, ale i v oborech které na sebe výstavba vázala. Výstavba přinesla do oblasti neuvěřitelný ekonomický rozvoj a blahobyt. Během ní téměř neexistovala nezaměstnanost. Do oblasti bylo za krátkou dobu nasypáno neuvěřitelné množství peněz. Například za vykoupení pozemků armáda zaplatila 233928 zlatých, za domy a hospodářská stavení poddaných obyvatel Německých Kopist, Trávčic a Českých kopist zaplatila vojenská správa 40751 zlatých. Výstavba jediného obraného objektu kavalíru č. II přišla na 151391 zlatých. Proviantní sklad stál 182548 zlatých a částka za městský pivovar činila 73945 zlatých. Celkové náklady na stavbu nelze vyčíslit, protože ve Vojenském historickém archivu v Praze nejsou uloženy žádné dokumenty mapující finanční výdaje armády a lze se domnívat, že jsou soustředěny v archivech ve Vídni. Tyto náklady lze ovšem získat na základě odhadu Maxmiliana de Traux, který jej v publikaci „Die bestandige Befestigung“ vyčíslil na 11-12 miliónů zlatých.

5.5 Terezín dnes

V dnešní době, při vyslovení jména města Terezín, se většině lidí vybaví pouze koncentrační tábor a ghetto. Ovšem toto spojení obrovským způsobem škodí celému městu a lidem kteří v něm žijí. Je nutné si uvědomit, že toto období představuje pouhý zlomek z celé existence pevnosti a že původní účel celé stavby byl naprosto odlišný. Samozřejmě je bezpochyby nutné připomínat si krutosti, které lidstvo bylo schopno spáchat. Ovšem na druhou stranu souhlasím s autorem knihy ze které jsem čerpal, že pro další rozvoj města,  které bylo vystaveno ničivému působení povodni v roce 2002, je nutné vymanit celé město z hlubokého stínu událostí 2.světové války a ukázat lidem, že město je světovým unikátem. Vždyť na českém území v pevnosti Terezín vyvrcholil a zároveň i skončil bastionový způsob opevňování. Terezín byl vystavěn na myšlenkách a projektech francouzské inženýrské školy v Mezierés. Tato škola však nedostala ve Francii šanci neboť Francie již byla přeplněna staršími pevnostmi maršála Vaubana a tak  paradoxně nejdokonalejší francouzská pevnost 18. století leží na území Čech. Z toho důvodu by bylo prospěšné zřídit ve městě vedle Památníku Terezín a Muzea ghetta i Muzeum pevnosti, kde by lidé měli možnost blíže se seznámit s pevnostní historií.

5.6 Základní slovník

Pojmy pro základní slovník byly převzaty z [8].