2. Geodeticko-topografické a geodeticko-hydrografické práce na vodních tocích

 

            Pro vodohospodářský rozvoj je nezbytné studium hydrologických poměrů, jehož podkladem jsou kromě jiných průzkumů i geodeticko-topografické a geodeticko hydrografické práce na vodních tocích. Tyto práce mají poskytnout informace o tvaru, směru a spádu vodního toku, o jeho březích, tvaru údolí, o objektech na vodním toku apod.

Mezi geodeticko-topografické práce patří:

·        zhušťování bodového pole

·        polygonizace a určení nadmořských výšek polygonových bodů

·        podrobné měření a mapování

geodeticko-hydrografické práce zahrnují:

2.1 Geodeticko-topografické práce

            Polohopisný základ pro geodeticko-topografické práce tvoří všechny body základního a podrobného polohového pole (ZBPP, PBPP), výškový základ tvoří body základního a podrobného výškového pole (ZVBP, PVBP). Na tyto geodetické základy se připojuje poříční polygonový pořad, jehož účelem je získání podkladu pro další topografické a hydrografické práce. U velkých toků se založí poříční polygonový pořad na obou březích. Body se označují písmenem V a číslují se vzestupně od ústí toku, po levé straně lichými číslicemi, na pravé straně sudými číslicemi. U malých toků se vystačí zpravidla s jedním pořadem, který může vést střídavě po obou březích. Ke stabilizovaným bodům poříčního polygonu se vyhotovují místopisy.

            Poloha polygonových bodů se vypočítá pokud možno z oboustranně připojeného a orientovaného polygonového pořadu, výšky se určí technickou nivelací v nivelačních pořadech oboustranně připojených na ověřené body přesné nivelace. Odchylka mezi daným a naměřeným převýšením nesmí překročit hodnotu ±15ÖR, kde R je vzdálenost nivelačních bodů v km. V současné době se nejčastěji zaměřují poříční polygonové pořady polohově i výškově totálními stanicemi s použitím trojpodstavcové soupravy. Požadavek na přesnost je při dodržení správné technologie měření dodržen.

            Z bodů polygonového pořadu se zaměří předměty podrobného měření, jimiž jsou body podélného profilu vodního toku (zejména místa změn spádů dna a obou břehů), body příčných a údolních profilů a dále technické objekty na toku, např. ochranné stavby, jezy, propustky, brody, lávky, mosty, odpady, náhony, přítoky, vodočty a limnigrafy, hladinové znaky, plavební zařízení, propusti, přístavy a překladiště.

            Geodeticko-topografické práce mají odlišný charakter v závislosti na velikosti toku a požadavcích zadavatele.

2.2 Geodeticko-hydrografické práce

      Geodeticko-hydrografické práce zahrnují zaměření a vyhotovení výkresů podélného profilu vodního toku, příčných a údolních profilů a profilů v objektech. Podobu výkresů stanovuje [5].

 

2.2.1 Podélný profil

            Podélný profil vodního toku zobrazuje výškové poměry nivelety dna, břehových linií a hladiny. Body těchto linií se zaměřují z poříčního polygonového pořadu nejčastěji polární metodou a v terénu se volí tak, aby co nejlépe charakterizovaly výškové změny zmíněných linií. Předmětem měření pro podélný profil jsou rovněž trasy elektrického napětí křižující vodní tok, kanalizační shybky, nebo jiná potrubí jdoucí řečištěm, zaústění, nebo odbočení přítoků, náhonů, odpadů, jezy, stupně, mosty, lávky a další objekty zasahující do řečiště.

 

Výkres podélného profilu vodního toku

               Podélný profil se orientuje tak, aby kilometráž stoupala zleva doprava. Kilometráž stoupá vždy proti toku.

V podélném profilu se kreslí:

2.2.2 Příčný profil, údolní profil

            Příčné profily slouží k zobrazení tvaru koryta toku a jeho nejbližšího okolí. Zaměřují se kolmo k ose toku a jejich hustota se volí s ohledem na změny tvaru a spádu koryta a rovněž s ohledem na požadavky projektanta. V příčném profilu se zaměřují výškové změny terénu, hrany a paty svahů, terasy apod. U velkých toků se dno zaměřuje pomocí sondovací tyče, nebo pomocí kalibrovaného lanka se závažím, modernější metodou je využití přístrojů, které měří hloubku pomocí ultrazvuku tzv. echolotů. Výšky hladin se zaměřují u obou břehů. Jinak je tomu u menších toků (potoků), kde stačí zaměřit hladinu pouze na jedné straně.            V charakteristických místech údolí vodního toku se ve vzdálenostech asi 500–1000 m zaměřují údolní profily v rozsahu pro vystižení maximální inundace. Poloha těchto profilů se zpravidla ztotožňuje s polohou některých profilů příčných, bývají však výrazně delší.

            Příčné profily se číslují vzestupně od soutoku proti toku s předepsáním písmene P. Údolní profily se číslují obdobně, avšak s předepsáním písmene U.

 

Výkres příčných a údolních profilů vodního toku

              Příčné profily se zobrazují obvykle nepřevýšené v měřítku 1:100/100. Údolní profily se zobrazují zpravidla v menších měřítkách, např. 1:500/100. Vynášejí se v pohledu po vodě.

V příčných profilech se zobrazuje:

2.2.3 Řezy v objektech

            Objekty (jezy, mosty, lávky apod.), které křižují řečiště, se zaměřují jako příčné profily. U mostů a lávek se zjistí světlosti polí, šířky pilířů, výšky vozovek a výšky spodních hran nosných konstrukcí. U jezů a stupňů se zaměří délka přepadové hrany a nadmořská výška koruny.

 

Výkres řezů objektů

          Při kresbě řezů objektů se dodržují stejná pravidla jako při kresbě příčných profilů s tím rozdílem, že řezy v objektech se označují písmenem O, po kterém následuje pořadové číslo řezu.

Pokud se řez vyhotovuje v povodní straně objektu, musí být tato informace uvedena za označením řezu.

  Ve výkresu se zobrazuje: